|
|
Digitální obrazová steganografie
Kolarčík, Tomáš ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá digitální obrazovou steganografií a implementací některých dostupných metod. V rámci této práce je popsána steganografie na obecné úrovni, její historie i současná podoba. Dále je uvedena její klasifikace dle typu nosiče, klasifikace metod podle stylu ukrývání dat a vliv skrývané informace. Jádro práce poté tvoří samotná obrazová steganografie, kde jsou popsána fakta, která umožňují nepozorovaně ukrýt data do obrázku. Značná část je věnována vlastnostem metod, které pozorujeme a metodám samotným. Všechny popsané metody jsou implementovány do aplikace s grafickým i konzolovým rozhraním. Vytvořená aplikace poskytuje vícero obrazových formátů pro ukrytí. V poslední části je provedeno testování z pohledu kapacity, nepostřehnutelnosti a robustnosti.
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
|
Digitální obrazová steganografie
Kolarčík, Tomáš ; Šimek, Václav (oponent) ; Strnadel, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá digitální obrazovou steganografií a implementací některých dostupných metod. V rámci této práce je popsána steganografie na obecné úrovni, její historie i současná podoba. Dále je uvedena její klasifikace dle typu nosiče, klasifikace metod podle stylu ukrývání dat a vliv skrývané informace. Jádro práce poté tvoří samotná obrazová steganografie, kde jsou popsána fakta, která umožňují nepozorovaně ukrýt data do obrázku. Značná část je věnována vlastnostem metod, které pozorujeme a metodám samotným. Všechny popsané metody jsou implementovány do aplikace s grafickým i konzolovým rozhraním. Vytvořená aplikace poskytuje vícero obrazových formátů pro ukrytí. V poslední části je provedeno testování z pohledu kapacity, nepostřehnutelnosti a robustnosti.
|
|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
host ::
RSS.